nadpisy-kapitol_aktivni-obcan

„Ozelenit“ své každodenní chování není zas tak úmorné a nudné, jak by se zpočátku mohlo zdát. Může to být vlastně docela inspirativní, obohacující a zábavný zážitek.

Proto pro vás máme další nápad – inspirujte svou rodinu, sousedy, kamarády či známé k tomu, aby se k vám přidali. I drobné činy mají totiž velký vliv, pokud je dělá hodně lidí zároveň. A když už každý den nezištně věnujete svou energii tomu, aby vaše okolí bylo čisté a přátelské pro všechno živé, dejte o sobě vědět a chtějte totéž i od úřadů a institucí, které mají na starosti správu věcí veřejných. Jednoduše řečeno – staňte se aktivním občanem.

 


Jak říci své požadavky
Inspirujte se našimi zkušenostmi a tipy.


Kam se obrátit s konkrétními problémy?
Každý z nás obvykle ví, co by chtěl. Jenže kdo může se změnou pomoci, na koho se obrátit a jak to provést?


Spojte se
Proč? Čím více lidí se na zodpovědná místa obrátí, tím obvykle lépe.


Užitečné kontakty
Vám poslouží jako inspirace dobrými příklady nebo cesta k lidem, kteří mohou pomoci.

Dotazy z ekoporadny

1.Chtěli bychom založit bioklub, ale nevíme, jestli umíme vést účetnictví atp.

Záleží, jak to budete chtít pojmout. Jsou dvě možnosti:

Založit neformální sdružení, které je neziskové. Zakládají jej lidé, kteří si chtějí zprostředkovat potraviny pro vlastní potřebu. Potraviny již neprodávají dále. V praxi to vypadá tak, že se skupina lidí domluví s farmářem, který jim v pravidelném intervalu vozí objednané potraviny na svozové místo. Produkty převezme obvykle jeden z členů, dobrovolník (často se střídají) a ve stejný den si potraviny členové bioklubu vyzvednou. Platí buď předem každý zvlášť přímo farmáři, nebo peníze vybírá někdo z členů a předá je farmáři. Samozřejmě se můžou členové domluvit na mírném poplatku, který pokryje náklady (pronájem místnosti, dopravu zboží pokud si odvoz z farmy zajišťují členové sami atd. Je to velmi individuální). Zisk za potraviny jde ale přímo farmáři a nikdo z členů se nijak neobohacuje a produkty užívá čistě pro spotřebu ve své domácnosti. Proto takový bioklub nemusí vést účetnictví a nikde svou činnost vykazovat. To musí dělat farmář.

Druhou možností je formální sdružení, které je ziskové. Tedy spíše obchod. Organizátor se domluví s farmářem (případně více farmáři), objednává od nich potraviny a následně je prodává dalším lidem (členům) se ziskem. Zde už je zapotřebí živnostenský list, vést účetnictví, platit DPH atd. Mimo to je potřeba dodržovat hygienické a veterinární předpisy (v tomto případě se to týká především skladování potravin). V případě formálního sdružení doporučujeme obrátit se na příslušné úřady, protože orientace v zákonech a vyhláškách není úplně jednoduchá. Naše publikace uvádí výčet několika základních předpisů, kterými je nutné se řídit (odkaz?).

Více v publikaci Jak založit bioklub (pdf)

2.Musím platit paušální poplatek za odpad, když ročně vyhodím jen minimum?

Pravidla, která nastavila obec, je třeba dodržovat. Můžete se však pokusit je změnit. Domluvte se s dalšími lidmi z vaší obce a sepište petici, která by žádala zastupitele, aby pravidla pro placení odpadů třeba zohledňovala množství, které občan ročně vyhodí. Můžete spolu s dalšími spoluobčany začít jednat se zastupiteli a přimět je ke změně.

Obce totiž mají možnost si vybrat ze tří způsobů úhrady poplatků:

• Místní poplatek (podle ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích): Paušální platba se odvíjí od trvalého pobytu fyzické osoby v obci, respektive od vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci. Není možné motivovat jednotlivé domácnosti ke snižování množství produkovaných odpadů, je pouze jedna sazba pro všechny. Slevy ale možné jsou, za množství vytříděných odpadů apod.
• Smluvní systém (ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech): Obec může vybírat úhradu od fyzických osob na základě písemné smlouvy obsahující výši úhrady, kterou je možné vázat na produkci odpadu. Rada obce obvykle vydává ceník, kde se poplatky liší v závislosti na objemu svážené nádoby a frekvenci svozu.
• Poplatek za komunální odpad (podle ustanovení § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech): Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Výši úhrady je možné vázat na produkci odpadu. Maximální výše poplatku se stanoví podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti.
Většina obcí (asi 80 %) používá místní poplatek jednoduše proto, že byl svého času jediný možný.

Související odkazy
Zákon o odpadech
Zákon o místních poplatcích
Rádce Politici nekoušou
Příručka aktivního občanství

3.Rád bych v naší obci podpořil třídění odpadu, s jakými požadavky můžu přijít za zastupitelstvem?

Určitě si nechte předložit plán, jak bude obec snižovat produkci odpadů a jak chce k tomu motivovat veřejnost. Každý členský stát EU musí do konce roku představit plán prevence a dá se očekávat, že tato povinnost přijde časem také na obce a kraje. Určitě je lepší být připraven a šetřit suroviny i peníze dříve než ostatní. Dále by obec měla mít představu, jak bude zvyšovat podíl vytříděného odpadu nebo jak bude snižovat produkci směsných komunálních odpadů. Obce s produkcí nad 1000 tun odpadů musí mít zpracovaný plán odpadového hospodářství, kde by toto všechno mělo být vedeno v patrnosti.

Můžete chtít změnu poplatků tak, aby podporovaly třídění a recyklaci. V zahraničí jsou vcelku rozšířené systémy poplatků odvozené od skutečné produkce odpadů. Tedy nikoli paušální místní poplatek, takzvaně na hlavu, ale poplatek odvislý od počtu svozů, velikosti popelnice, nebo hmotnosti vytvořeného odpadu. Tento systém i u nás, což potvrzují nezávislé studie, vede ke snížení produkce a zvýšení třídění dopadů.

Důležitý je také tříděný sběr bioodpadů, které tvoří až třetinu hmotnosti popelnice a jejich kompostování vyjde většinou levněji než skládkování.

Můžete se inspirovat také v našich publikacích, které jsme připravili speciálně pro obce:
Vysoká míra recyklace. Úspěšné modely nakládání s odpady v českých obcích
Jak ušetřit za odpad. Deset tipů pro obce
Jak na bioodpad. Manuál pro kompostování v obci
Prevence odpadů. Rady a zkušenosti se snižováním produkce odpadů v obci
Sběrný dvůr s bazarem použitých věcí
Pytle pro lepší třídění