deti_2

Plenky

První dva roky života dominuje péči o dítko možná napohled přízemní, ale velmi důležité téma: výběr dětských plenek. Donedávna u nás na celé čáře vítězily plenky na jedno použití. Jenomže… Jedno miminko spotřebuje za rok tolik jednorázových plenek, že z nich vznikne celá tuna odpadu – tedy stejné množství odpadků, jaké za tuto dobu průměrně vyprodukují dva dospělí lidé. Jednorázové plenky se navíc na skládce rozpadají 200 až 400 let.

Šetrnější variantu k jednorázovkám představují tzv. ekoplenky. Jsou vyrobené převážně z biologicky rozložitelného materiálu, nebělí se chlorem a neobsahují parfémy. Říká se jim kompostovatelné, to však není přesné označení. V běžném kompostu se ekoplenky rozloží jen velmi obtížně a často stejně skončí na skládce. Výhoda ekoplenek tedy spočívá hlavně v tom, že neobsahují dráždivé látky a na skládce se rozloží mnohem rychleji než konvenční jednorázovky.

Výběr plenek může mít vliv i na zdraví děťátka. Méně kvalitní kousky jsou hůř prodyšné a kvůli obsahu některých chemických látek (bělidla s obsahem chloru, parfémy) mohou způsobovat vyrážky. Známé je i nebezpečí přehřívání varlat u chlapců, což může v dospělosti snižovat produkci spermatu a ovlivňovat tak plodnost.

Plenky pro 21. století

Moderní látkové plenky, výsledek dvou desetiletí různých tvořivých inovací, jsou tak dokonalé, že se používají stejně jednoduše jako jednorázové, těsní někdy i lépe a péče o ně nemusí zabrat víc než hodinu týdně. Jejich ekonomický přínos je zřejmý. Za celý přebalovací věk dítěte vám umožní ušetřit až 20 000 korun.

1.Neškodí praní plenek přírodě víc než výroba jednorázových?

Praním plenek sice podle výzkumu internetového časopisu Ekolist spotřebujeme za celý plenkový věk dítěte asi 16 kubíků vody a 400 KWh elektřiny, avšak jednorázové plenky jsou v mnoha ohledech náročnější. Na jejich výrobu padne množství surovin, mimo jiné celulózy, jejíž výroba vyžaduje spoustu vody. Nezanedbatelnou položku tvoří také doprava – tisíce plenek pro jediné dítě se musí vyrobit, dopravit do obchodů a v podobě odpadu zase převézt na skládky. Největší problém u jednorázovek představuje právě odpad – obsahuje umělé hmoty, které se musejí spalovat nebo dlouhá staletí rozkládat na skládce. Domovní odpad, jehož množství s vyhozenými plenkami raketově roste, na skládkách hnije, produkuje škodlivý metan, uvolňuje kyseliny a páchne. Naopak látkovou plenku můžeme nakonec zužitkovat jako hadr a po dožití bez problémů zkompostovat.

Jaké máme druhy látkových plenek?

Nejrůznější. Klasické čtvercové, froté, vícevrstvé, tvarované…
Vše o plenkách a jejich údržbě se dozvíte například na serveru Látkové pleny nebo Brána k dětem.

Vedle „látkovek“ budete potřebovat také:

1.Svrchní plenkové kalhotky

Představují nutný doplněk ke všem látkovým plenkám s výjimkou plen typu all-in-one. Kalhotky se dnes vyrábějí v nejrůznějších variantách, ze všech možných materiálů (nikoli ale z PVC) a v různých velikostech, včetně univerzální, která díky patentkům „poroste s dítětem“. Vyplatí se proto investovat do kvalitnějších, které déle vydrží a mají pevnější suché zipy nebo druky.

 

2.Kbelík s víkem

Do něj se odkládají použité plenky. Vyplatí se pořídit dva desetilitrové. Jeden na plenky, které je třeba namočit, a druhý na ostatní. Není třeba utrácet za speciální nádoby, skutečně stačí jakýkoliv uzavíratelný kbelík za pár korun nebo třeba od barvy z posledního malování. Víko by však mělo na kbelíku pevně sedět, aby plenky nebyly cítit.

3.Prací prostředek

Látkovky perte v přípravku určeném speciálně pro kojence a vynechejte aviváž (plenky v případě potřeby změkčí dvě lžíce octa nalité do nádobky na aviváž před máchacím cyklem). Volbou ekologicky šetrných výrobků ještě více snížíte ekologickou stopu svého miminka.

Co naopak většinou potřeba není, jsou vlhčené ubrousky, používané často k očištění zadečku miminka při přebalování. Obvykle bývají parfémované a mohou obsahovat i další látky (například zvlhčovadlo propylenglykol nebo parabeny), které u citlivých osob způsobují vyrážky. Doma se bez nich klidně obejdete. K očištění pokožky od moči můžete použít vlhkou žínku nebo plenku a k dokonalému odstranění stolice je stejně nejlepší opláchnout zadeček miminka pod tekoucí vodou v umyvadle.

Bezplenková metoda

Zajímavý úhel pohledu do debaty o plenkách přináší takzvaná bezplenková komunikační metoda (v německy mluvících zemích známá jako topffit, v anglosaském světě jako elimination communication). Její zastánci soudí, že nejlepší plenka je žádná plenka. Rozhodně nejde o to, aby si dítě nadělalo do dupaček. Rodiče se od nejranějšího věku dítěte učí rozeznávat signály, které miminko před potřebou vydává (pláče, nespokojeně mručí, vrtí se nebo se jinak neobvykle pohybuje), a umožní mu včas se vyprázdnit do nočníku, toalety, umyvadla nebo na speciální podložku.

Více o této metodě se dozvíte v knize Bez plenky autorky Ingrid Bauerové, nebo v tomto článku. Další informace o “ekodítěti” najdete zde.