Sezonní a místní potraviny

Potraviny z našich končin se sklízí v jejich přirozené sezóně – nikoli napůl zralé, aby pak (mnohdy neúspěšně) získávaly barvu a pseudochuť v umělé atmosféře. Čerstvé sezónní potraviny (především pak mluvíme o ovoci a zelenině) navíc necestovaly tisíce kilometrů lodí, letadlem nebo kamionem, a předešlo se tak zbytečné spotřebě fosilních paliv a znečištěnému ovzduší.

Místní = lokální

Nadměrná doprava škodí přírodě, lidskému zdraví a obtěžuje hlukem. Kamiony, letadla a lodě každodenně spolykají tisíce tun ropy a vyprodukují mnoho oxidu uhličitého a dalších zplodin. Zlatá rada tedy zní: zaměřte se na nákup místních potravin. Informace o zemi původu musejí prodejci ze zákona uvádět na etiketách. Při nákupu tedy zkuste brát ohled na to, zda na etiketě je uvedena Česká republika nebo jiný stát.

O krok dál můžete zajít, zaměříte-li se na potraviny ze svého kraje. Najít regionální potravinu Vám pomohou třeba regionální značky.

Regionální značky

Regionální značení je jednou z cest, jak zviditelnit konkrétní region a upozornit na zajímavé produkty, které zde vznikají, a usnadnit návštěvníkům regionu orientaci v nabízených službách.

Regionálních značek jsou v České republice desítky. Podstatná část z nich je sdružena v Asociaci regionálních značek (ARZ). Značky zapojené do ARZ jsou charakteristické jednotným vizuálním stylem značek i propagačních materiálů. Značky s podobnými logy respektují i stejná pravidla udělování, která vedle původu v regionu zdůrazňují ekologickou šetrnost a regionální jedinečnost. Ta může být naplněna různými způsoby – vazbou na tradici, místní suroviny, specifičnost pro daný region, ale také jinými výjimečnými vlastnostmi. Obdobně jsou posuzovány i služby v cestovním ruchu a zážitky, které jedinečným způsobem prezentují konkrétní místo nebo celý region.

Úplně nejlepší je však jít přímo ke zdroji – tedy k farmáři. U něj máte větší záruku, že produkty budou čerstvé a kvalitní. Navíc za ním sami můžete dojet a ověřit si, jakým způsobem hospodaří, případně u něho v případě spokojenosti začít nakupovat pravidelně. 

Pokud byste si svého farmáře chtěli najít a nejste zrovna z venkovského regionu, kde se takové hledání může zdát jednodušším, nezoufejte. Mnoho drobných farmářů totiž dováží svoji produkci i do měst. Najděte si svého nejbližšího farmáře nebo KPZ (komunitou podporované zemědělství) v našem adresáři farmářů, kde můžete aktuálně vybírat z více než 500 míst po celé ČR. 

Kromě přímé podpory a zapojení se do místní produkce se můžete připojit i k naší výzvě Tohle žeru, která má za cíl dosáhnout mimo jiné udržitelného a ekologicky šetrného zemědělství. Svým podpisem nás můžete podpořit v boji za zdravou a pestrou krajinu.

interaktivní mapa Adresáře KPZ 1 🡪

KPZ

KPZ je systém produkce a spotřeby potravin založený na úzkém vztahu mezi producentem a spotřebiteli. Je to oboustranně výhodné partnerství, které spotřebiteli zajišťuje pravidelnou dodávku čerstvých potravin po celou sezónu a farmáři zase jistotu odbytu a spravedlivé ocenění jeho práce. KPZ je založeno na těchto principech:

• Partnerství (většinou stvrzené smlouvou mezi podílníky a farmářem, zavazující je po určitou dobu dodávat a odebírat produkty za předem stanovenou cenu a za smluvených podmínek)

• Solidarita (společné sdílení bohatství sklizně i riziko neúrody)

• Lokálnost (jídlo nemusí nikam cestovat a zisk zůstává v místě produkce – drobnému místnímu farmáři, který přispívá k udržitelnému rozvoji venkova)

• Aktivní spotřeba (spotřebitelé nejsou jen pasivními odběrateli potravin, ale mohou aktivně ovlivňovat nabídku i způsob produkce potravin, popřípadě část svého podílu z úrody na farmě i odpracovat)

• Komunita

• Šetrné hospodaření (do KPZ jsou zapojeni spíše drobní farmáři, kteří hospodaří šetrně vůči přírodě, zároveň spotřebitelé mohou způsob jejich produkce ovlivňovat a kontrolovat) 

• Vzájemná dohoda (vše závisí čistě na dohodě mezi producentem a spotřebiteli, konkrétních podob KPZ je mnoho a fantazii se meze nekladou)

Tip: Kolik emisí oxidu uhlíku ušetříte nákupem místních potravin, si můžete spočítat v naší uhlíkové kalkulačce.

Sezónní

V současnosti není problém koupit cokoliv, na co máme zrovna chuť. Ne vždy však tyto potraviny mají stejnou chuť a kvalitu, jak je známe z jarních či letních měsíců nebo přímo ze zemí, kde dozrávají. Sezónní potraviny jsou takové potraviny, které v daném ročním období přirozeně dozrávají. Neztrácí tak na kvalitě skladováním, umělým dozrávání nebo dopravou přes půl světa a bývají kvalitnější a chutnější. Sezónní produkci se proto dovážené potraviny jen tak nevyrovnají a nemohou ji zcela nahradit. V každém ročním období lze však připravovat zdravá a chutná jídla ze sezónních surovin. Od zemědělského koloběhu jsme se především ve městech, kde je všeho vždy v regálech dostatek, téměř odpojili, ale je dobré nezapomínat, že všechno má svůj správný čas. 

V létě a na podzim je to snadné. O něco více fantazie musíme zapojit v období zimy a časného jara – i v těchto měsících jsou ale pro naše tělo i přírodu mnohem lepší místní produkty než tropické ovoce ze supermarketu. Navíc řadu potravin můžeme zpracovat a schovat je na „horší časy“, nebo prostě na chvíli, kdy na ně dostanete chuť. 

Co kdy roste?

Pro začátek hledejte inspiraci třeba na internetu, například v sezónním kalendáři ovoce a zeleniny nebo na stránkách https://sezonka.cz/. Prolistujte si také starší kuchařky a osvědčené rodinné recepty. Možná Vás překvapí, jak dobře ladí se sezónou. Pokuste si pro začátek doma vytvořit či vytisknout vlastní kalendář nebo tabulku, abyste měli informace o sezónní produkci stále na očích. Zde je pár příkladů, jak by to mohlo vypadat:

Další tipy a rady, jak v kuchyni fungovat v rámci sezónnosti:

Jak již bylo zmíněno výše, jíst sezónně nemusí nutně znamenat to, že budete konzumovat pouze potraviny, co zrovna najdete na zahrádce nebo které zrovna sklidil farmář. Naopak, mnoha způsoby můžete sezónní potraviny zpracovat tak, aby zachovaly svou kvalitu, ale zároveň jste si je mohli dopřát i za několik měsíců, kdy už v obchodě čerstvé a lokální potraviny nenajdete, protože nebudou růst. Zároveň se vyhněte zbytečnému plýtvání a vyhazování potravin, které byste nebyli schopni včas zkonzumovat (například když otrháte meruňku, některé si necháte čerstvé, některé zavaříte a z některých uděláte marmeládu). Případně můžete vyzkoušet některé potraviny pěstovat sami, například bylinky nebo nějakou základní zeleninu či ovoce. Fantazii se meze nekladou.

Sušte

Moderní sušičky zvládnou usušit vše od mrkve přes šípky až po broskve během pár hodin a značná část výživových látek zůstane zachována. Pokud však nechcete investovat poměrně značnou částku do sušičky, můžete bez problémů použít troubu, v letních dnech případně Slunce a jeho paprsky, které opravdu také dokáží potraviny vysušit. 

Sušené ovoce

Lahodná pochoutka plná vitamínů, skvěle chutná a můžeme jej mlsat kdykoliv v průběhu roku. Jak ale správně sušit ovoce, aby si zachovalo všechny cenné vitamíny?

V čem sušit? 

• na Slunci 

• v sušičce 

• v troubě

Jak? 

Při sušení si dejte pozor. Tepelná úprava má vliv na množství vitamínů v potravinách. Vystavení přílišné teplotě jejich obsah znehodnocuje a rozkládá je na zpravidla jednodušší, energeticky stabilnější látky. Vystavujeme-li tedy vitamíny vysoké teplotě, začne postupně docházet k jejich ztrátám (velké ztráty se vyskytují přibližně od teploty 60°C). I přes to je však celý proces daleko složitější, a tak nelze přesně určit, kolik vitamínů tepelnou úpravou ztratíme. 

Je tedy důležité, aby sušení probíhalo správně – pomalu a šetrně. Pokud budete sušit na vysokou teplotu, ovoce zbytečně zbavíte vitamínů. Postup sušení v sušičce je tedy jednoduchý. Nastavte teplotu ideálně na 40 – 45°C, protože tato teplota je nejšetrnější k vitamínům, které zůstanou v maximální výši stále uvnitř. 

Jak skladovat sušené ovoce?

• Ve vzduchotěsných, nejlépe skleněných nádobách, které uchovají aroma a ochrání ovoce před plísněmi, prachem a hmyzem (hlavně před moly). 

• Stejně dobře ale poslouží také vakuovačky. Nádoby nebo pytlíky se sušenými potravinami pak uložte na temném místě s pokojovou nebo nižší teplotou. Takto vám vydrží zhruba 1 až 2 roky. 

• Nevhodná pro skladování je kuchyň, a to kvůli zvýšené vlhkosti.

Sušení doma nebo sušené ovoce z obchodu?

• Sušení potravin je jeden z nejlepších způsobů, jak uchovávat vitamíny. Proto se doporučuje udělat si zásoby sušeného ovoce a zeleniny na zimu, kdy je čerstvého ovoce (a tím pádem i vitamínů) nedostatek. I když jsou regály v supermarketech přeplněné exotickými druhy ovoce, je třeba brát v úvahu, že se musí v zemi původu trhat ještě nezralé, aby se po cestě v kamionech a na lodích nezkazily. Takové ovoce dozrává cestou a není v něm ani zdaleka tolik vitamínů jako v křížalách z jablek z Vaší zahrádky.

• Kupované sušené ovoce není tak zdravé, jak vypadá. Většinou je plné cukru a oxidu siřičitého, který prodlužuje jeho trvanlivost. Konzumace takového sušeného ovoce Vás může pěkně potrápit. V lepším případě způsobuje nadýmání. V tom horším strávíte pár hodin na záchodě. U doma sušených potravin se Vám nic takového stát nemůže. 

Tip: ovocná kůže

Ovocná kůže je jednoduše ovocné pyré vysušené v troubě či v sušičce. Stačí rozmixovat jakékoliv ovoce, které máte po ruce nebo kterého máte doma přespříliš, a vysušit jej také při ideální teplotě 40 – 45°C, aby se zachovala vláknina, vitamíny a minerály. Ovocné placky pak můžete využít všelijak – například místo palačinek, plněných rolek, můžete je nastříhat/nakrájet do salátů, dát dětem do školy místo kupovaných sladkostí a podobně – fantazii se meze nekladou.

Pěstujte

• Bydlíte v domě se zahradou? Zasaďte si na zahradě nějakou zeleninu, vysaďte ovocné stromy a podobně. Bydlíte v bytě? To není překážka, můžete pěstovat například bylinky na parapetech za okny nebo mít třeba květináče na balkoně, například s rajčaty nebo jahodami. 

• Stačí si za oknem pěstovat vlastní pažitku, řeřichu a petrželku – obsahují kyselinu listovou, která mimo jiné pomáhá proti zimním depresím.

• Zkuste naklíčit obilí a luštěniny. Zakoupit můžete speciální klíčící nádoby, není to ale nutné – vystačíte si i s obyčejnými miskami. Postup je jednoduchý a najdete ho na internetu nebo v kuchařkách. Klíčky obsahují skupiny B a představují i originální ingredienci do pohoštění pro Vaše návštěvy.

Kvašte

Po celou zimu můžete sobě a své rodině dodávat cenné vitamíny díky tzv. pickles – rychlokvašené zelenině. Ostatně zkvasit se toho dá opravdu hodně, inspiraci hledejte na stránkách Zkvašeno nebo ve skvělé knize Síla přírodní fermentace.

Zavařujte 

Při sklizni ovoce a zeleniny mnohdy nevíme, co si s tím vším najednou počít. Kromě sušení můžete přebytky zkusit i zavařit. V zimě pak určitě přijde sklenička meruňkové marmelády nebo cuketového čatní vhod. Při zavařování navíc můžete kombinovat tradiční receptury i nové postupy a vyhnout se tak cukru i umělým konzervantům. Receptů a návodů na zavařování je na internetu mnoho, stačí si jen vybrat. Zajímavý článek najdete například zde.

ZPĚT DO KATEGORIE POTRAVINY nebo ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU

Potraviny