Pokud Váš soused nebo kdokoli z okolí kácí vzrostlý živý strom nebo vyřezává křoví a Vám se to nezdá být v pořádku, nejprve se ho zeptejte na povolení. To vydává obecní úřad (městský úřad, úřad městské části) vlastníkovi pozemku. Na tomto úřadě si také můžete ověřit, zda povolení opravdu existuje. Povolení není třeba u stromů s obvodem kmene menším než 80 cm (měřeno ve výšce 130 cm nad zemí) a u keřů pokrývajících plochu do 40 m². Jestliže se kácí bez povolení a Vy tomu chcete rychle zabránit, volejte městskou policii (156). Vše o tom, jak zachránit strom před kácením, najdete na stránkách sdružení Arnika.

Odstraňování suché trávy pálením je zákonem zakázáno. Může se snadno vymknout kontrole a ohrozit požárem okolí a také životy lidí. Pálení trávy navíc likviduje i rostlinná společenstva a zabíjí živočichy – v ohni zahyne spousta hmyzu i drobných měkkýšů, plazů a savců, shoří kukly, vajíčka, úkryty i kvetoucí rostliny. Protože na našem území nejsou požáry přirozeným jevem, druhová rozmanitost se na vypáleném trávníku obnoví jen velmi těžko a vzniká zde porost podobný rumišti. Pokud tedy vidíte někoho, kdo porušuje zákony a trávu vypaluje, volejte městskou policii (156) nebo hasiče (150). Pálení suchých rostlin ze zahrady na ohništi je naopak obvykle obecním úřadem v určitých dnech a hodinách povoleno – informujte se na úřadě, na jeho vývěsce nebo webových stránkách.

Když toužíte zvelebit nějaké zanedbané prostranství, neměli byste se do toho pouštět bez souhlasu vlastníka nebo správce pozemku. Vlastník pozemku je uveden v katastru nemovitostí, na správce byste se u něj měli doptat. Veřejná prostranství obvykle vlastní obec a správcem bývá jí pověřená firma. Partyzánské zahradničení na pozemcích, které Vám nepatří (guerilla gardening), je velmi zábavná činnost a mnohdy řeší ignoranci nebo nedostatek kreativity vlastníků, jimž jsou ošklivé zanedbané kouty vyloženě ukradené. Pokud byste se ale do něj chtěli pustit, raději se seznamte s možnými riziky právního postihu, třeba u Franka Bolda.

Jestliže jste svědkem týrání zvířete, nahlaste případ na krajskou veterinární správu – inspektorát v příslušném městě. Pokud možno uveďte jméno a adresu majitele a popis zvířete. Můžete se obrátit také na obecní úřad, odbor životního prostředí. Zpozorujete-li týrání zvířete například na ulici a je třeba rychle zasáhnout, volejte městskou policii (156). Také zaběhnuté zvíře nahlaste městské policii. Se zraněným divokým zvířetem se obraťte na některou ze záchranných stanic.

Objevíte-li, že někde do řeky, rybníka, jezera či do půdy unikají škodlivé látky (například nafta nebo chemikálie), nebo pokud cítíte únik škodlivých látek do vzduchu (plyn, sirovodík, čpavek, chlor), volejte hasiče (150).

Vadí-li Vám, že Váš soused pálí v kamnech, krbu či na zahradě nekvalitní uhlí, mokré dřevo nebo dokonce plasty a odpadky, kontaktujte obecní úřad, který je povinen věc prošetřit, případně městskou policii (156). Nejde jen o Vás – takový dým může být nejen nepříjemný, ale zatěžuje ovzduší i okolní půdu škodlivinami (více se dočtete v kapitole Domácnost) a ohrožuje zdraví sousedů. Podrobnosti týkající se podání podnětu najdete v poradně Franka Bolda. O tom, jak topit ohleduplně, se dočtete na stránkách sdružení Arnika.

Někdy se stane, že na procházce přírodou narazíte na hromadu haraburdí, zejména u cest. Nahlaste ji odboru životního prostředí na obecním úřadě. Je to důležité proto, aby skládku včas odklidili a aby dále nerostla (skládky mají totiž nepříjemnou vlastnost bobtnat), a také proto, že by škodlivé látky z odpadků mohly unikat do okolní půdy nebo vody. Nachytáte-li někoho, jak zrovna vyhazuje odpad do přírody, nahlaste odboru životního prostředí jeho jméno, případně SPZ vozidla, místo, den a hodinu (určitě je lepší, máte-li také fotku či video z místa činu). Případně volejte městskou policii (156).

Na výletě nebo procházce se můžete stát svědky poškozování přírody v chráněném území: ničení porostu, porušování zákazu vjezdu motorových vozidel, vstupování mimo vyznačené cesty… Pokud chcete ničení zabránit okamžitě, volejte státní (158) nebo městskou policii (156). Jestliže někdo přírodu poškozuje spíše soustavně, například firma rozjíždí vzácné rostliny těžkými stroji při těžbě dřeva nebo si někdo pravidelně chodí nakopat rašelinu na pole do rezervace, obraťte se na Českou inspekci životního prostředí. Podat podnět usnadňuje i aplikace na webu sdružení Arnika.

Chybí Vám před školou přechod pro chodce nebo máte pocit, že by se kolem Vašeho domu mělo jezdit pomaleji? Pak si zkuste zažádat o umístění příslušné dopravní značky. U změn dopravního značení je důležité obrátit se na příslušný silniční správní úřad. U dálnic je to Ministerstvo dopravy, u silnic I. třídy krajský úřad, u silnic II. a III. třídy obecní úřad obcí s rozšířenou působností a u obecních a účelových komunikací obce. Více informací získáte v poradně Franka Bolda.

Máte z okna krásný výhled do zeleně se starými stromy a rozhodně ho nechcete vyměnit za nový supermarket nebo parkoviště? Začněte se zajímat o územní plán své obce. V plánu je rozkreslena celá obec a každá plocha je definována jako území zastavěné, zastavitelné nebo nezastavěné. Územní plán má několik úrovní – pořizují jej Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností. Musí jej schválit vláda, krajské nebo obecní zastupitelstvo. Poté se stává závazným pro občany a úřady a postupuje se podle něj v řízeních o povolování jednotlivých staveb. Pokud je tedy například zelené prostranství před Vaším domem definováno v územním plánu jako nezastavěná plocha, nelze na něm povolit umístění žádné stavby. Veřejnost může do územního plánování podle stavebního zákona vstupovat – podrobné informace najdete v příručce Zeleného kruhu Od územního plánování po stavební povolení – kdy a jak se účastnit.