O tom, co jsme nosili jako kojenci a batolata, máme v dospělosti ponětí jen z rodinných fotoalb. V danou chvíli nám to bylo nejspíš úplně jedno. To samozřejmě neznamená, že máme být k šatníku těch nejmenších lhostejní. Naopak, měli bychom vybírat pečlivě – nákup nepotřebných věcí se může mimo jiné pěkně prodražit.
Skvělým způsobem, jak šetřit peníze i ekologické nároky, je dědit po příbuzných a kamarádech nebo nakupovat z druhé ruky. Často se tak navíc dostanete k mnohem hezčím a kvalitnějším oblečkům, než kdybyste museli kupovat všechno zbrusu nové a měli tím pádem potřebu hledat levnější varianty.
Pokud přece jen potřebujete nebo chcete koupit pár kousků nových, poohlédněte se po biobavlně (označeno také jako organická bavlna nebo organic cotton). Pěstuje se téměř bez použití syntetických pesticidů a průmyslových hnojiv, jejichž používání mimo jiné poškozuje zdraví zaměstnanců plantáží. Toxické chemikálie se nevyužívají ani při dalším zpracování biobavlny a samotné výrobě oblečení z tohoto materiálu.
Na výrobu všech nových postýlek, lehátek, hrazdiček, vaniček, kočárků, nosítek a dalších věcí, které děti potřebují, se každoročně spotřebují desetitisíce tun materiálu, z něhož vzniká další, mnohdy několikanásobné množství odpadu z těžby surovin nebo z výroby, o spotřebě energie nemluvě. Tuhle bilanci však můžete zlepšit. Dětské potřeby se obvykle používají jen pár měsíců, maximálně jeden až dva roky, takže i z druhé ruky bývají velmi zachovalé.