Zdravý domov bez chemie

Reklamy se nám každodenně snaží propašovat do hlavy semínko strachu z nebezpečného světa bakterií v naší toaletě, na podlaze nebo kuchyňské lince. Člověk by si skoro myslel, že bez pravidelné dezinfekce a odstraňování jakéhokoli možného zárodku mikroživota se náš domov pomalu mění v ložisko biologických zbraní. Abychom však měli doma čisto, nemusíme ve skutečnosti používat žádnou dezinfekci. Dům či byt není operační sál – určitá míra zabydlenosti mikroorganismy je pro něj zcela přirozená. Státní zdravotní ústav uvádí, že právě nadměrná eliminace některých mikroorganismů z našeho života patrně patří mezi příčiny přibývajících alergií. Kosmetika, čisticí přípravky a prostředky proti plísním a škůdcům mohou nástup alergií urychlovat. Neznamená to, že bychom měli přestat uklízet. Pořádek můžeme ale lépe a levněji udržovat i bez rizikových látek. Stačí kombinovat zkušenosti babiček s poznatky moderní vědy.

Nejlepší úklid = žádný úklid

Jak už to bývá, nejšetrnější úklid je ten, který vůbec nemusíme dělat. Proto je dobré dávat si pozor a nepořádek vůbec nenechat vzniknout. Jednou ze zdánlivě banálních, avšak pro čistotu interiéru zásadních věcí je rohožka – hrubá rohož před dveřmi na odstranění toho nejhoršího a uvnitř další, jemnější. Při odchodu ze zahrady je dobré použít kovové škrabadlo pro odstranění bláta z bot. Mnoho práce nám ušetří také důsledné přezouvání a umývání tlapek domácích zvířat, která mohou přinést domů na koberec také zbytky posypových solí či pesticidů ze zahrad a trávníků. Sítka na odtok ze dřezu, umyvadla, vany nebo sprchového koutu ušetří mnoho námahy a chemikálií nalitých do ucpaného odpadu.

Kouzelné utěrky

Jedním z praktických technologických zázraků jsou utěrky a hadříky z mikrovlákna. Nasáknou až 7x více vody, než samy váží, a absorbují mastnotu, takže s nimi při úklidu nemusíte používat žádné čisticí prostředky nebo jen minimum. Protože jsou elektrostatické, zachytí téměř všechen prach a setřou z plochy více nečistot i bakterií. Jsou šetrné také k čištěným povrchům, protože je nepoškrábou, a navíc mají samy velmi dlouhou životnost. Stačí je jednou za čas vyprat v pračce.

Každodenní pomocníci

Pokud už chceme nějaký čisticí prostředek použít, ještě než sáhneme po saponátu, můžeme nejprve vyzkoušet zdraví neškodné mycí prostředky, které se snadno rozkládají a čistí stejně jako drahé chemické přípravky. Několik příkladů:

1.Jedlá soda

Jedlá soda rozpuštěná ve vodě vytváří zásaditý roztok, který rozpouští nečistoty a mastnotu. Lze s ní umývat povrchy nebo ji použít k namáčení silně zašpiněného prádla. Za sucha odstraňuje skvrny z koberce (například červené víno).

2.Ocet

Ocet – víceúčelový čistič, který odstraňuje špínu a vodní kámen. Při úklidu můžete přidat několik polévkových lžic octa do kbelíku s vodou na umývání podlahy nebo oken. Při čištění dřezů, vany, umyvadla od vodního kamene jím postříkejte povrch (nalijte ocet do nádoby s mechanickým rozprašovačem), nechte alespoň dvacet minut působit a poté umyjte, jak jste zvyklí. Skvěle odstraňuje usazeniny v toaletě – nalijte ho večer do mísy, nechte působit přes noc a ráno mísu umyjte. Ocet také čistí zanesenou rychlovarnou konvici – roztok převaříte a necháte nějakou dobu působit. Lžíce octa rovněž nahradí aviváž při praní.

3.Olivový olej

Olivový olej – leští nábytek, odstraňuje skvrny z nerezových ploch.

4.Citronová šťáva

Funguje podobně jako ocet. Smíchaná se solí slouží jako cídič mědi a mosazi. Rozkrojený citron absorbuje pachy v ledničce.

5.Mýdlo

Ve vodě se beze zbytku biologicky rozkládá na běžné a přírodě neškodné látky. Lze úspěšně použít k předpírání a ručnímu praní a mýdlové vločky můžete použít místo práškových čisticích přípravků například na vanu nebo jiné povrchy. Vybírejte ale mýdlo bez palmového oleje (pokud je ve složení uvedeno pouze “rostlinný olej”, jedná se s největší pravděpodobností o palmový), jehož produkce devastuje tropické deštné lesy.

Různými kombinacemi výše zmíněných surovin je možné vytvořit univerzální „čistič“ – na vše. Z nastrouhaného jádrového mýdla a sody lze vyrobit účinný a super levný prací prášek Zakápnutím sody několika kapkami esenciálního vonného oleje získáte zase „osvěžovač“ vzduchu na WC. Do ucpaného odpadu nasypte jedlou sodu, zalijte octem a nechte působit. Podobných návodů je plný internet – vyrobit si můžete domácí lepidlo, šampon nebo zubní pastu. Takže směle do toho!

Pokud se rozhodnete čisticí prostředky přece jen koupit, vybírejte šetrné varianty. Výběr vám usnadní ekoznačky (viz kapitola Nákupy).

Ve chvíli, kdy se chystáte čisticí prostředek použít, věnujte pozornost tomu, kolik ho použijete. Vždy používejte odměrku a rozhodně nepřekračujte doporučenou dávku saponátu nebo prášku – šetříte tím nejen řeky, ale mnohdy můžete také zvýšit účinnost čištění a paradoxně se i méně nadřít. Při přemíře čistidel totiž zůstávají na povrchu pěnové skvrny, které musíme více oplachovat, stírat nebo máchat. Velmi často dokonce stačí mnohem menší dávka než ta doporučená.

Myčka nádobí – mít, či nemít?

Odpověď zní: jak kdy. Pokud žijete ve vícečlenné domácnosti, spotřebuje vám myčka na jedno mytí asi o 60 % méně vody a energie, než pokud byste myli nádobí v dřezu pod tekoucí horkou vodou. Musíte ovšem uplatňovat zásady šetrného mytí: myčku pouštět pouze zcela naplněnou, nádobí před vložením neoplachovat (stačí mechanicky očistit), používat přiměřené množství prášku bez fosfátů a volit nejnižší možnou teplotu. Pro malou domácnost může být lepší mýt nádobí ručně – spotřebuje se méně vody, energie i chemie. V myčce se totiž užívají vedle samotného mycího prostředku i regenerační soli a prostředky na oplachování. Podle informací sítě ekologických poraden STEP tak jedna myčka vypouští do odpadních vod 9–15 kg chemikálií ročně.

Při mytí nádobí také dávejte pozor, abyste nevylévali do odpadu oleje. Mastnotu, například z pánve po smažení, nechte před mytím vsáknout do ubrousků a vyhoďte (mastné nepatří ani do kompostu). Větší množství použitého oleje, například z fritézy, odevzdejte ve sběrném dvoře nebo firmě, která použitý olej vykupuje a předává ke zpracování na biopalivo (hledejte na internetu). Další tipy a triky, jak mít doma skutečně „čisté čisto“, naleznete v příručce Petra Ledviny Do čista.