S radikálními prostředky na likvidaci nežádoucích rostlin a hmyzu opatrně. Herbicidy a insekticidy sice účinkují rychle, ale efektivněji, než bychom chtěli – vyhubí nejen nechtěné plevely a škůdce. Například postřik proti larvám obaleče jablečného, který škodí na ovocných stromech, vyžene i ostatní motýly a jiný hmyz. Nechtíc tak ze zahrady vypudíme i ptáky a dravé lumky, kteří přijdou o potravu, a obaleč se vrátí. Nakonec nezbude, než stříkat znovu a čím dál víc.
Mnohé postřiky mohou být navíc zdraví nebezpečné. Například glyfosát, účinná složka mnoha herbicidů (včetně dobře známého a hojně používaného přípravku Roundup), byl označen za pravděpodobně karcinogení látku respektovanou Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny a má celou řadu dalších zdravotních rizik. Naše testy ho přitom odhalily v těle šesti Čechů z deseti. Není to až takové překvapení – patří totiž k nejpoužívanějším pesticidům u nás.
Abyste pesticidy sami nemuseli používat, pěstujte odolné porosty, které si se škůdci poradí samy.
Vybírejte rostliny vhodné pro dané místo. Uchováváním starých krajových odrůd se zabývá nezisková společnost Gengel nedaleko Českých Budějovic. Každoročně si od ní můžete v předjaří objednat semínka tradičních plodin, bylinek nebo zeleniny, a naopak jí poskytnout svoje vlastní. Více než stovku ovocných stromů i keřů, méně známé ovocné druhy i vzácnější divoké bělokarpatské dřeviny nabízí školka Radima Peška ve východomoravských Bojkovicích (nakupovat lze i přes internet). U prodejců semen i sazenic si vybírejte odrůdy rezistentní proti hlavním chorobám (například angrešt odolný proti padlí, okurky odolné proti plísni a černi okurkové). Ačkoli se rostliny nakazit mohou, většinou chorobu ustojí samy i bez postřiků.
Nepřehnojujte a nepřelévejte. Pletiva (neboli vnitřní struktury) přehnojovaných rostlin jsou řidší a náchylnější k chorobám. Při časté zálivce navíc rostliny zapouštějí kořeny pouze pod povrchem, takže i krátké období sucha bez zalití pro ně znamená rychlý konec. Lepší je zalévat jednou týdně, zato intenzivně (a platí to i pro trávník).
Pěstujte na malých plochách a kombinujte různé plodiny. Střídejte řádky různých rostlin, pěstujte je střídavě v mnoha menších ostrůvcích nebo některé nechte vysemenit (vzejdou nepravidelně) a do mezer dosejte jiné druhy. Některé kombinace rostlin si vzájemně pomáhají, například mrkev a cibule společně odradí pochmurnatku mrkvovou.
Mechanické odstranění škůdců: jde to silným proudem vody nebo ručně. Mšice, červce či puklice můžete prostě pomačkat. Není to nic pěkného, proto si oblečte rukavice a opakujte si, že je to mnohem humánnější než chemický postřik. Mravence s jejich chovy mšic odstěhujete z pozemku pomocí velkého hrnce nebo květináče vyloženého trochou slámy a přiklopeného přes hnízdo. Až se do něj po nějaké době přestěhují, vyneste je bezpečně daleko. Slimáky a mandelinku můžete sesbírat a posléze spařit nebo věnovat sousedům, kteří chovají kachny či krůty. Proti slimákům si můžete pořídit také stále populárnější biologický prostředek – legrační masožravou kachnu zvanou indický běžec. Nezničí vám úrodu, a navíc snáší vajíčka. Zahrádkáři ze středočeské pobočky Hnutí DUHA provozují web Indický běžec, kde se o téhle zbrani proti slimákům dozvíte všechno. Další možností je nasazení hlístic, přirozených nepřátel slimáků. U rostlin otrhejte nebo ustřihněte houbou či plísní napadené části a co nejdříve je spalte nebo vyhoďte do popelnice.
Mechanické zábrany: Rostlinám před škůdci pomůžou sítě, ohrádky nebo lapače.
Střídání plodin a rostlinné repelenty: Aby v půdě nevznikalo dlouhodobě příznivé prostředí pro škůdce, neměli bychom vysazovat tutéž plodinu na stejném místě častěji než jednou za tři roky. Některé škůdce můžeme odradit aromatickými rostlinami – na háďátka například platí aksamitník, jehož výměšky je paralyzují. Mravenci v okolí aromatických rostlin neradi budují své cestičky. Kazí jim totiž orientaci. Takže jejich záměr vystavět si dálnici pro transport mšic na ovocné stromy můžete zastavit levandulí, tymiánem nebo mátou.
Postřiky z rostlin: Některé choroby, a dokonce i invaze škůdců lze řešit podomácku vyrobenými, zcela neškodnými rostlinnými přípravky, které navíc oproti těm chemickým nestojí ani korunu. O přípravě a použití rostlinných přípravků se podrobně dočtete v knihách Zdravá zahrada a Rostlinné insekticidy nebo na stránkách Přírodní zahradničení.
Pokud si s těmito postupy nevystačíte, zakupte šetrné, biologické přípravky. U nás je prodává například Biocont.
Především ale platí: vytvořte na zahradě pestrý mikrosvět ptáků, dravého hmyzu a savců, kteří si se škůdci poradí. Jak na to, zjistíte v kapitole Místo pro přírodu